Kája na výletě v Kanadě, Vancouveru
sobota 10. prosince 2016
pátek 11. listopadu 2016
USA trip - Day 8
Sedim ted v LAX a cekam na Rencu az se vrati z prohlidky duty free shopu a tak se pokusim dopsat predposledni cast nasi cesty.
Takze po dopsani clanku z predesleho dne, jsem zjistila, ze v tomhle dni je i den predesly, takze trochu zmatek, ale zase to mate ze dvou pohledu:
Takze po dopsani clanku z predesleho dne, jsem zjistila, ze v tomhle dni je i den predesly, takze trochu zmatek, ale zase to mate ze dvou pohledu:
Diky schopnostem naseho noveho ridice #jezdimbrzdaplyn jsme dorazili do LA drive a po zapojeni map a gps se nam podarilo najit zastavku a nakonec prejet jen o jednu zastavku pac ridicka sice hlasila jmena zastavek ale jen zapomela ze ma vypnutej mikrofon.
Nase Airbnb bylo fajn a byla tam i wifina takze za me 5/5. Renca zbystrila a zkusenym okem odhalila zapatlane dvere a podobne takze ⅘.
Predtim nez se slo do hajan se provedl nalet v mistnim obchodaku aby bylo co k snidani a na veceri a svacu do letadla. Obchodak hnedle za barakem je urcite dalsi plus.
Uz jen udelat fotku uplnku v LA a muze se jit chrnet.
____
____
Rano bylo ve znameni naplanovat jakejma busama se kam dostaneme a pak uz jen udelat snidani a svacu ….
Uraaa do Hollywoodu na hvezdy… ridic se nam omluvil ze nema karty na celodenni pass takze jedna cesta zadarmiko.
Hvezd bylo hafo ale vetsina nam nic nerikala a pak i Renca vyguglila ze nektere superstar ani hvezdu nemaji viz Pitt ci Carry.
Jinak tady ma hvezdu kazda nicka, priblizne o 95% "osobnostech" nemame ani tucha, ze existuji. Z celeho chodniku slavy jsme prosli pri nejlepsim polovinu, protoze je tak dlouhy, ze se to proste vubec neda. Navic to neni jeden chodnik, ale 2 a k tomu jeste nekolik chodniku v bocnich ulicich.
Hvezdu tu maji i fiktivni postavy jako treba Medvidek Pu nebo superhrdinove jako treba Chuck Norris. Naopak Brad, Angelina nebo Leonardo tu hvezdu nemaji, pac je to pod jejich uroven. Kdo by taky chtel, aby na jejich hvezde lezeli bezdaci, coz je tu normalni. Jirka Babica taky nema svoji hvezdu. Ale cesti chuligani maji.
Jinak tady ma hvezdu kazda nicka, priblizne o 95% "osobnostech" nemame ani tucha, ze existuji. Z celeho chodniku slavy jsme prosli pri nejlepsim polovinu, protoze je tak dlouhy, ze se to proste vubec neda. Navic to neni jeden chodnik, ale 2 a k tomu jeste nekolik chodniku v bocnich ulicich.
Hvezdu tu maji i fiktivni postavy jako treba Medvidek Pu nebo superhrdinove jako treba Chuck Norris. Naopak Brad, Angelina nebo Leonardo tu hvezdu nemaji, pac je to pod jejich uroven. Kdo by taky chtel, aby na jejich hvezde lezeli bezdaci, coz je tu normalni. Jirka Babica taky nema svoji hvezdu. Ale cesti chuligani maji.
Trochu zklamani ale kaficko, burger a privesek na klice nam naladu zlepsil. Vzapeti vse pohrbil ridic busu kterej nas poslal do podzemi pro karty.. grrrr
Toz si to tak hrnem a prestupujem na dalsi bus smer plaz kdyz najedniu zjistime za tu linku provozuje jinaci prepravce a ze nam jaksi nase celodenni jizdenka neplati.
Plaz byla #superbeach #sunnyday #coldwatterwaves
Byla jen skoda ze jsme se na ni nemohli valet celej den. Toz aspon fotky a nejake to selficko.
Pak jen zmrzka na cestu a ura z5 do baraku pro kufr plus prevlect se a vytahnout svacu z lednice. Odevzdat klice, napsat dopis a tramtarada na dva spoje smer LAX cestu nam ukazila cernoska pravdepodobne na drogach co trpela samomluvou… o par dalsich zastavek dal se pridal cernoch co se hadal s dalsim cernochem…
Proste veselo a #jedinibilivbuse
Letiste cajk… svacina snezena.. telefon trochu nabitej… boarding pass vytisknutej a zavazadlo zaplacene. Co nas vic muze prekvapit?
Treba to ze nesedime spolu ale pres ulicku?
Nebo to ze jsem byl pozitivni na vybusniny s musel jit na dalsi test? #minfazoli #hotellaundry
Nakonec si dame par tematickych, kdopak by to byl tusil, ze... haha.
Kaja z toho zoranzovel.
čtvrtek 10. listopadu 2016
USA trip - Day 7
Toz jsme se uspesne probrali po 4 hodinach spanku. Ja s totalne nateklym rtem a frnakem jak Rudolf.
Rano pobalit nasnidat se v McDonaldos (bylo nam doporuceno Starbucks, ale bohuzel jsme ho v nasem hotelu/casinu/obchodaku nenasli, a tak jsme byli radi za jakoukoliv potravu) a v nonstopu najit cumlave bombony a sprej do nosa. Hupky dupky se rozloucit s holkama pac ty zustavaji ve Vegas a jeste jedou do Grand Canyonu (do ktereho nakonec nedojely ale co uz). Taky jsem si koupila asi nejdrazsi papirove kapesniky, ktere navic byly dvouvrstve, takze jsem spis smrkala do ruky.
Rano pobalit nasnidat se v McDonaldos (bylo nam doporuceno Starbucks, ale bohuzel jsme ho v nasem hotelu/casinu/obchodaku nenasli, a tak jsme byli radi za jakoukoliv potravu) a v nonstopu najit cumlave bombony a sprej do nosa. Hupky dupky se rozloucit s holkama pac ty zustavaji ve Vegas a jeste jedou do Grand Canyonu (do ktereho nakonec nedojely ale co uz). Taky jsem si koupila asi nejdrazsi papirove kapesniky, ktere navic byly dvouvrstve, takze jsem spis smrkala do ruky.
Na dnes mame jinej bus i ridice a mažem si to k cokoladovne u ktere je krasna kaktusova zahrada. Renatka pofotila.
Na jidlo se prozmenu zastavilo v Cinskem bistru a vsichni se vrhli na all you can eat buffet. Tak jednoduche to tedy nebylo. Museli jsme si vystat frontu, pak mas orazitkovali cervenym koleckem a pak jsme teprv mohli vyrazit. Ponaucena z predeslych zradelem a tydennim zajezdem s cimpokomancakama jsem se ihned sviznym krokem vydala k pultiku se sushi a spokojene jsem odchazela se sushi v mnozstvi asi tak pro 3 americke rodiny. Ano samozrejme jsme se napucli i nacpali kapsy.
Nechtela jsem puvodne narodu ceskemu delat ostudu, ale kdyz jsem videla, ze cimpokomancaci cpou ubrousky se zradlem i detem do batuzku, tak jsem si rekla, ze na to pecu a nabrala si polevkovou misku plnou sushi. Mnam mnam. Propasovala jsem jidlo i nasim slovenskym spolucestovatelum, kteri uz jeli v jinem autobusu, ale moje kabelka se jim naramne hodila.
Nechtela jsem puvodne narodu ceskemu delat ostudu, ale kdyz jsem videla, ze cimpokomancaci cpou ubrousky se zradlem i detem do batuzku, tak jsem si rekla, ze na to pecu a nabrala si polevkovou misku plnou sushi. Mnam mnam. Propasovala jsem jidlo i nasim slovenskym spolucestovatelum, kteri uz jeli v jinem autobusu, ale moje kabelka se jim naramne hodila.
Ted uz si to sypem smer LA kde mame dojet okolo seste a mit mezipristani v pulce cesty v outletu. Tak snad tam budou mit neco pekneho pro moji milovanou Renatku aka zritelnici oka meho, oazou v pousti a podobne.
Renca ma jen jednu sukni…. Ale alespon neco. Za dve hodky shopovani jsem se ani jednou nevzprcil a netrucoval.
Kaja si v polovine shoppovani nasel ve stinu lavicku blizko funkcni wifi. Sukni uvidite na fotce z nasledujiciho dne.
Kaja si v polovine shoppovani nasel ve stinu lavicku blizko funkcni wifi. Sukni uvidite na fotce z nasledujiciho dne.
Sraz u busu byl v 15:15 a odjizdelo se v 18. Guide nam popovidal ze za dve hodky budeme v LA s najednou se nekdo ozval ze nam schazi dva lidi… takze otocka a hura pro ne… ze dvou lidi byl jen jeden zapomenutej pac druhej zmenil bus. Ofc zapomenuta osoba byla zenska… Renca to okomentovala “hlavne ze ma hromadu tasek”.
Do Los Angeles jsme dojeli vcas a pak jsme se vydali mistni sockou na autobus, ktery jel k nasemu ubytovani a po pekne hodince a pul jsme vystoupili z autobusu s tim, ze jsme to prejeli. Skoro v cili jsme se uz za tmy prodrali pres skupinku cernochu, cutajicich si s mickem, nastesti to byli hodni niggaz a neokradli nas. Pak jsme se ubytovali, nakoupili nejakou potravu a upadli do komatu.
Btw... z LA zatim zadne fotky nemame, protoze je to tam proste osklivy.
neděle 16. října 2016
Podzim ve Whistleru
Jsme pekny vostudy, jelikoz jsme za cele leto nebyly v nejznamejsim zimnim stredisku v BC, ktere se nachazi asi 1.5 hodiny jizdy na sever od Vancouveru. Zde se samozrejme odehravala vyznamna cast Winter Olympis 2010. Predstavte si Vancouver jako jedno z nejdrazsich mest na svete a k tomu pridejte vysokohorskou prirazku. Ano, sem budeme v zime jezdit, az budeme mit potrebu utratit nasi 3 denni vyplatu za jednu celodenni permanentku na mistni sjezdovku.
Mimochodem se sem na zimni sezonu stehuji davy penezchtivych Cechu a Slovaku, zejmena tech, kteri miluji zimi sporty, protoze jako zamestnanecky benefit casto dostanou celosezonni permanentku a to se docela vyplati, kdyz stoji asi $1500, ehm.
Ale proc jsme se sem vydali asi uz vsichni vite. ***Whistler Turkey Sale 2016!!!*** Jeden z nejvetsich vyprodeju zimniho obleceni, kterych je sice mraky, ale tady lze poridit i celou vybavu. Kona se vzdy o prodlouzenem Thanksgiving vikendu. Na nedeli a svatecni pondeli hlasili "skoroZadnyDest", toz jsme nastartovali nasi vyprazdnenou zelenou karu (postel uz je zazimovana) a vyrazili do hor.
Karu jsme odstavili na predrazenem celodennim parkovisti a s penezenkami nabusenymi hotovosti (totiz na vyprodeji se casto neda platit kartou) jsme vyrazili za davem. Po asi hodine motani se mezi normalnimi obchody (tocili jsme se porad dokola, protoze cele centrum Whistleru je velke asi jako Spicak), jsem se sla zeptat pani v budce, kde ze je ten vyprodej. Pry jsme uplne blbe, protoze jsme byli v hlavni Lower Village, ale nas Turkey Sale je v Upper Village, takze zpet na parkoviste a na druhou stranu.
Toz jsme tam konecne dorazili, vlezla jsem do stanu rovnou k omlacenym preskacum za nehorazny ceny. Prvotni zdeseni se dostavilo a tak jsme rikali, ze jsme si aspon udelali pekny vylet.
No zas tak hrozny to nebylo, protoze po 10 minutach uz mi Kaja kupoval ojete lyze i s vazanim za $44. Kaju jsem poslala dat lyze do auta a ja mezitim prohrabavala hrabacky. Jelikoz to vypadalo, ze uz nic nekoupime, vylezli jsme ven hledat nejakou pujcovnu lyzi, jelikoz kazdy obchod mel v ramci tohoto eventu 50% slevu na vse. Bingo, Kaja nasel a ja jsem si za dalsi skoro smesne castky koupila preskace, nove hulky a nove zelene bryle, ktere se mi naramne hodi v mym novym zelenym oteplovakum. Pak jsme se jeste vratili do stanu, jelikoz jsem nevedela, kterou helmu si koupit, takze jsme koupili jeste helmu a Kaja si koupil nove boty do prace. Hip hip hura, to snad budu moc vyhodit ty jeho derave, smradlave sunky. Ceny zamerne nauvadim, protoze uz nebyly tak smesne. Suma sumarum me cela zimni vybava stala $200*18,5 = 3700 CZK, coz mi nikdo nechtel verit.
Kaja se v tu chvili rozhodl, ze se mnou na hory jezdit nebude, nebo bude sedet v Deer Lodge pod sjezdovkou a nalivat mne a kamosum, kteri se sem jiz presadlili na zimni sezonu, caj.
Zpet k pani v budce - ptala jsem se ji, kde lze koupit zimni vybaveni vyrazene z pujcoven a poslala me do Squamishe, mesta mezi Vancouverem a Whistlerem, kudy stejne projizdime na ceste zpet. Tak jsme doufali, ze Kajovi mozna poridime jeste neco tam.
Bylo tam jednoduse uplne hov*o. Respektive ono vyber ojetych lyzi i snowboardu v dobrem stavu byl vsude, v cenove relaci od $150 do $400 a bez vazani, ktere si musis dokoupit za pdobnou palku. Moje oko hledajici pouzitelnou vybavu a ignorujici cenovky nad $100, najednou pozrelo toto:
Mimochodem se sem na zimni sezonu stehuji davy penezchtivych Cechu a Slovaku, zejmena tech, kteri miluji zimi sporty, protoze jako zamestnanecky benefit casto dostanou celosezonni permanentku a to se docela vyplati, kdyz stoji asi $1500, ehm.
Ale proc jsme se sem vydali asi uz vsichni vite. ***Whistler Turkey Sale 2016!!!*** Jeden z nejvetsich vyprodeju zimniho obleceni, kterych je sice mraky, ale tady lze poridit i celou vybavu. Kona se vzdy o prodlouzenem Thanksgiving vikendu. Na nedeli a svatecni pondeli hlasili "skoroZadnyDest", toz jsme nastartovali nasi vyprazdnenou zelenou karu (postel uz je zazimovana) a vyrazili do hor.
Karu jsme odstavili na predrazenem celodennim parkovisti a s penezenkami nabusenymi hotovosti (totiz na vyprodeji se casto neda platit kartou) jsme vyrazili za davem. Po asi hodine motani se mezi normalnimi obchody (tocili jsme se porad dokola, protoze cele centrum Whistleru je velke asi jako Spicak), jsem se sla zeptat pani v budce, kde ze je ten vyprodej. Pry jsme uplne blbe, protoze jsme byli v hlavni Lower Village, ale nas Turkey Sale je v Upper Village, takze zpet na parkoviste a na druhou stranu.
Toz jsme tam konecne dorazili, vlezla jsem do stanu rovnou k omlacenym preskacum za nehorazny ceny. Prvotni zdeseni se dostavilo a tak jsme rikali, ze jsme si aspon udelali pekny vylet.
No zas tak hrozny to nebylo, protoze po 10 minutach uz mi Kaja kupoval ojete lyze i s vazanim za $44. Kaju jsem poslala dat lyze do auta a ja mezitim prohrabavala hrabacky. Jelikoz to vypadalo, ze uz nic nekoupime, vylezli jsme ven hledat nejakou pujcovnu lyzi, jelikoz kazdy obchod mel v ramci tohoto eventu 50% slevu na vse. Bingo, Kaja nasel a ja jsem si za dalsi skoro smesne castky koupila preskace, nove hulky a nove zelene bryle, ktere se mi naramne hodi v mym novym zelenym oteplovakum. Pak jsme se jeste vratili do stanu, jelikoz jsem nevedela, kterou helmu si koupit, takze jsme koupili jeste helmu a Kaja si koupil nove boty do prace. Hip hip hura, to snad budu moc vyhodit ty jeho derave, smradlave sunky. Ceny zamerne nauvadim, protoze uz nebyly tak smesne. Suma sumarum me cela zimni vybava stala $200*18,5 = 3700 CZK, coz mi nikdo nechtel verit.
Kaja se v tu chvili rozhodl, ze se mnou na hory jezdit nebude, nebo bude sedet v Deer Lodge pod sjezdovkou a nalivat mne a kamosum, kteri se sem jiz presadlili na zimni sezonu, caj.
Zpet k pani v budce - ptala jsem se ji, kde lze koupit zimni vybaveni vyrazene z pujcoven a poslala me do Squamishe, mesta mezi Vancouverem a Whistlerem, kudy stejne projizdime na ceste zpet. Tak jsme doufali, ze Kajovi mozna poridime jeste neco tam.
Bylo tam jednoduse uplne hov*o. Respektive ono vyber ojetych lyzi i snowboardu v dobrem stavu byl vsude, v cenove relaci od $150 do $400 a bez vazani, ktere si musis dokoupit za pdobnou palku. Moje oko hledajici pouzitelnou vybavu a ignorujici cenovky nad $100, najednou pozrelo toto:
A tak ma Kaja i prkno, ale chybelo mu ted vse ostatni, coz nebyl problem a dohnala jsem to v nasledujicich 3 dnech pred craiglist (inzertni misto, kde sezenes vsechno, treba i ledvinu) a vse na prvni pokus. (Vzdycky, kdyz se mi podari neco dobre koupit, tak me prepada divne vzrusujici pocit, ktery rika, ze by to ani Aja tak dobre nezvladla :-D). A tak jsme komplet pripraveni na zimu!
Tak ale ted par fotek z Whistleru. Zdar!
neděle 9. října 2016
USA trip - Day 6
Dnes nas cekaji dva narodni parky a navecer Las Vegas.
Ridic je asi magor pac nepustil topeni takze celej bus klepal kosu az do prvni zastavky Bryce Canyon. Je to kraaasnej kaňon plnej piskovcovejch sloupcu zvanejch Hoodoo. Indianska legenda rika ze natomto miste zil narod lidozvirat. Od ptakocloveka po jesterocloveka.
Ridic je asi magor pac nepustil topeni takze celej bus klepal kosu az do prvni zastavky Bryce Canyon. Je to kraaasnej kaňon plnej piskovcovejch sloupcu zvanejch Hoodoo. Indianska legenda rika ze natomto miste zil narod lidozvirat. Od ptakocloveka po jesterocloveka.
(Uz rano se mi zacalo objevovat cosi jako rymicka.)
Na slunicku bylo krasne i kratka prochazka by byla prijemna nebejt asiatu co se furt motaj pod nohama a vubec zavazej na nejnevhodnejsich mistech. Treba na zacatku trailu ucpou uzkou cesticku. Nezbejvalo me nic jineho nez zahucet Exkjůzmý a rozhrnout je aby se dalo projit. Asi zacnu felat fotoserial asijske fotograficke pozy. Fotograf stoji v pozici sedim na zachode ci balancuje na jedne noze…
Jeste ze ta priroda okolo vyrovna zhovadilost lidi.
Ted mirime na Zion National Park kteremu se taky rika "raj". Toz jsem zvedavej zda tam bude tolik zvirat jak se pise v pruvodcich.
Kámen.
Kámen.
Velký kámen.
Prvni zastavka byla u Pattern in stone. Udajne je tohle nejznamejsi piskovcovy kopecek v Zionu. Kdyz ale zadam do Googlu "Zion National Park", tenhle piskovec tam neni. No nevadi. Kazdopadne byva vetsinou vice cerveny, ale jelikoz hodne prselo, tak se ta barva smyla.
Realita predcila veskera moje ocekavani. Z cele plejady zvere jsem slysel jednoho ptaka a spatril dva motylky plus jedno mraveniste…. Naprosta demence… zavest nas na takove misto v prave poledne s tim ze tam budeme hodinu… i na to zasrane cinanske bistro bylo o pul hodiny vic casu. Nehlede na to ze clovek cestuje takovou dalku aby si sel v parku koupit kus zvance nebo cetku v suvenyr shopu. To jako vazne?
Moje rozcarovani nema hranic.
Kaja videl i kone v ohrade. Takze to zas tak hrozny nebylo. Puvodne jsem mela v planu koupit nejake jidlo v mistni restauraci a pak jit na nejaky kratsi trail. Jenze jsem zjistila, ze se Kaja vztekl, protoze jsem mu nevyfotila ptaka. Ten ptak byl strasne daleko, takze mi Kaja ukradl fotak a vyfotil si ho sam. Vysledkem je modra obloha a na ni 4 cerne pixely. No kazdopadne Kaja namisto restaurace vzal nohy na ramena a ja jsem se ho pak sama samotinka vydala hledat. Prisla jsem na rozcesti trailu a mohla jsem jit doleva nebo doprava. Tak jsem to zkusila nejdriv podel ricky doleva, ale jelikoz to vypadalo, ze tam bude prdlacka, tak jsem se vratila a vydala se rychlochuzi s telefonem a penezenkou (a bez kapesniku) doprava smerem k Emeral Pools. Dosla jsem k prvnimu vodopadu, kde jsem dostala sprsku, protoze se pod tim vodopadem musi projit. Vypadalo to nevinne, ale byla jsem uplne zlita. Jelikoz bylo o ~25°C vice, nez rano v Bryce Canyonu, a jsem zacala vykazovat fyzickou aktivitu (podruhe za tento zajezd), a jelikoz se zacalo projevovat nachlazeni (smrt), zacal mi pekne tect sopel z nosu. Nemela jsem ani rukav, kam bych se vysmrkala. Na nasledujicich fotkach druhy vodopad. Jelikoz bylo po suchem lete, moc vody tam nebylo, jinak bych dostala dalsi sodu.
Moje rozcarovani nema hranic.
Kaja videl i kone v ohrade. Takze to zas tak hrozny nebylo. Puvodne jsem mela v planu koupit nejake jidlo v mistni restauraci a pak jit na nejaky kratsi trail. Jenze jsem zjistila, ze se Kaja vztekl, protoze jsem mu nevyfotila ptaka. Ten ptak byl strasne daleko, takze mi Kaja ukradl fotak a vyfotil si ho sam. Vysledkem je modra obloha a na ni 4 cerne pixely. No kazdopadne Kaja namisto restaurace vzal nohy na ramena a ja jsem se ho pak sama samotinka vydala hledat. Prisla jsem na rozcesti trailu a mohla jsem jit doleva nebo doprava. Tak jsem to zkusila nejdriv podel ricky doleva, ale jelikoz to vypadalo, ze tam bude prdlacka, tak jsem se vratila a vydala se rychlochuzi s telefonem a penezenkou (a bez kapesniku) doprava smerem k Emeral Pools. Dosla jsem k prvnimu vodopadu, kde jsem dostala sprsku, protoze se pod tim vodopadem musi projit. Vypadalo to nevinne, ale byla jsem uplne zlita. Jelikoz bylo o ~25°C vice, nez rano v Bryce Canyonu, a jsem zacala vykazovat fyzickou aktivitu (podruhe za tento zajezd), a jelikoz se zacalo projevovat nachlazeni (smrt), zacal mi pekne tect sopel z nosu. Nemela jsem ani rukav, kam bych se vysmrkala. Na nasledujicich fotkach druhy vodopad. Jelikoz bylo po suchem lete, moc vody tam nebylo, jinak bych dostala dalsi sodu.
Kdyz jsem dorazila na konec trailu a nastvane zjistila, ze Kaja tento trail asi nesel, umyla jsem si nudle v jednom z Emerald poolu a vyrazila zpet. Cela uricena jsem dobehla asi minutu pred odjezdem do autobusu s tim, ze jsme si nestihli koupit ani nic k jidlu. (Ja mela prachy, Kaja mel fotak.) Jesteze jsme zanedlouho meli curpauzu a ja jsem rychle zabehla do fastfoodu Carl Jr. (kde jsme jedli 3x za posledni 2 dny) a kdyz pak Kaja dostal burgra, tak se trochu uklidnil a na nevyfocenyho ptaka se zapomnelo.
Cestou necestou jsme se dokodrcali do Las Vegas a cekali na klice od pokoju. Ocekaval jsem pokoj ve sklepe neco ve stylu bydleni mezi pradelnou a mistem na odpadky.
Ja jsem se naopak hrozne tesila, ze konecne budeme v luxusnim hotelu Stratosphere Las Vegas (i to tak CK popisovala), obzvlaste kdyz je hotel na zacatku slavneho Las Vegas Strip. Stratosphere je hotel s casinem, obchodakem a vyhlidkovou vezi, ktera je jiz od roku 1996 nejvyssi vyhlidkovou vezi v USA a 16. nejvyssi vezi vubec.
Ja jsem se naopak hrozne tesila, ze konecne budeme v luxusnim hotelu Stratosphere Las Vegas (i to tak CK popisovala), obzvlaste kdyz je hotel na zacatku slavneho Las Vegas Strip. Stratosphere je hotel s casinem, obchodakem a vyhlidkovou vezi, ktera je jiz od roku 1996 nejvyssi vyhlidkovou vezi v USA a 16. nejvyssi vezi vubec.
Kdyz jsem se dovedel ze nebydlime ve sklepe ale v sestem patre tak jsem si rikal aaaa to bude luxus…. Opak byl pravdou .. pokoj byl jeste horsi nez v Motel6 plus jako bonus chlupata koupelna. Aspon ze postele byly cerstve povlecene.
Vsichni jsme se pofotili a slo se na kratkou prochazku jeste za svetla a dokoupit piti.
Na nasem pokoji probehla party pri ktere jsme zjistili ze kdyz se zhasnulo svetlo v koupelne tak se vyhodili pojistky a nesviti ani svetlo u umyvadla… tzn. curalo se potme.
Mistni zpivajici fontana. Hraje hlavne operetu.
The Mirage
Toto bych rada vysvetlila. Totiz v USA (stejne tak i v Kanade) je samozrejme zakazano pit alkohol na ulici. My jsme si ale namichali koktejl do kelimku od sprajtky z Mekace a Kaja po ceste chlemtal. Pak to takhle dopadalo.
Zde jsem vsechno prohrala.
Ps: musim pak dohledat kolik kilometru jsme to vlastne nachodili.
Slo se spat trochu pozdeji ale zas se melo chrnet do pul sedme… ale Renca mela starej budicek a tak to zvonilo o hodku driv.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)