Snazim se proplest halou a rikam si: "To jako vazne pujdu s tema dvema kuframa na zachod? No to je radeji zahodim u check-inu..." Ale co cert nechcel, tak muj check-in je az v sekci D, takze trada pres pulku letiste... jesteze maji kufry ta kolecka...po dokodrcani se do Decka, me ceka ukrutnej had a neni to jen tak obycejnej had, ale hadovita fronta na odbaveni pro Iceladair!
Davam sbohem rychle navsteve zachodku a netrpelive preslapuju 40 minut, nez na me dojde rada...toz si rikam este projdu security chceckem, at je to zamnou a pak si odskocim...a ono dalsi cekani ve fronte ... mistni specialita.
Rikam si: "Hlavne nezapomenut vse vytahnout z kapes, at tam nepipam jak dement a nemusej me ojizdet detektorem...". Najednou si vzpomenu na flasku malinovej mineralky, co mam v baglu... toz si z ni jeste parkrat prihnu / plnej mocak sic protestuje, ale co by. Poloprazdnou flasku hazu do kose, ze by se to moh i Majkl Jordanu ode me ucit.
Kdyz uz konecne veci projedou scannerem a nic se nedeje, projdu ramem bez piskani, tak si rikam konecen spasa je na dosah... ale ejhle slicna Nemcourka me zastavuje s tim, ze jsem byl nahodne vybranej na nejakej test... Tak se ptam, zda to je test na infekcni nemoci... ona me vsak zprazila s odpovedi, ze ten test je na explosives... takze mam stesti, ze jsem nezapaloval prskavky nebo ohnostroj pac bych byl jasnej.
Konecne WC sice pomalu v suterenu, ale co uz, konecne je mne lepe a nemusim se kroutit, jak paragraf, a tak usedam pred branou k odletu a pojidam musli tycky, co mne moje draha polovicka nabalila do batuzku.
Jesteze okolo sebe mam pekna devcata... nejdriv jsem si myslel, ze to jsou Volejbalistky z Islandu ale nakonec to jsou http://www.uncbears.com/roster.aspx?path=wvball.
Uz si teda muzu odskrtnout medveda ze seznamu, co v Kanade spatrit... jen jsem netusil, ze to bude tak brzo a v takovem poctu.
V Reykjaviku se na me sel podivat sef letistni ochranky s dvouma policajtama, pac se pani u kontrolni prepazky nezdalo ze letim do Kanady a nemam VISA... sef ochranky se podivoval, ze jsem jinej nez na pasove fotce... mu rikam jsem se oholil, kdyz jsem mel pred par dnema svatbu a to ze, jsem za tech 6 let pribral, se tak stane.. tak se jen zasmal a propustil me na cestu k dalsimu letu.
Netusil jsem, ze poletime skoro pres severni pol, byla to super podivana, jen je skoda ze jsem mel fotak v kufru...aspon ponauceni pro priste.
Pristavalo se sic s turbulencema, ale naprosto ciste, nikdo nebrecel ani netleskal. Proste pohoda, vanek. Hlavne nezapomenout v sitce pred sebou ctecku/telefon/pass a vypsanou Deklaraci, kterou po me budou chtit celnici.
Probehnuti terminalem byla hracka... nahoru dolu a pak doprava. Probehnout bludiste z gumovejch pasek a ukazat pas a deklaraci. Odpovedet na par otazek, co chcu delat v Kanade... "No to je jasny. V tak krasne zemi, jako je ta vase, chci prozkoumavat prirodu, cestovat a pripadne pracovat. Pac mam Work und Holydaj VISA" ... Vse bylo cajk a tak melo nasledovat loveni kufru. Nez se ale nase mile zlate kuricky zacali kutalet po jezdicim pase, tak jsem si vsimnul ze vedle me jsou dva Exity. Toz jsem zacal premejslet, za kterympak je asi to obavane imigracni?? A jak se rikam lina huba hotove nestestim toz jsem nelenil a sel omrknout informace. Zde sedela moje prvni kanadska Asiatka, ktera se na me chichotala rkouce, ze pokud bych s kuframa prosel exitem tak jsem v p... protoze imigracni je na opacne strane haly, nez se nam motal pas s kuframa, mavla spravnym smerem divcina. Tak jsem pekne podekoval a odkvacil pro kufry a trada uprkem na imigracni, at jsem prvni ve fronte.
Ehm rikal jsem prvni ve fronte? Predemnou bylo asi cca 20 lidi z predchoziho letu a vsichni se tvarili strasne vazne a utrpne, jako by tam v te cekarne uz par hodin pobyli. Tak jsem si gecnul na zadek a cekal. Na leve strane sedel urednik vzhledu arabskeho, pak asiat a nakonec Hodor... ano presne tak, takovej Otik, pak dlouho dlouho nic a nakonec oficirka asi tak z Indie/Pakistanu.
Na me vysel Asiat a byl to chlapec sikovnej, vedel treba ze Karel je stejne jmeno jako Charles a tak se me ptal zda znam Karluv most. Toz jse mu popravde odpovedel, ze jo a ze je to nahodicka, ze prave zrovinka slavime 700 let od jeho narozeni. Samozrejme jsem se nezapomnel pochlubit tim, ze jsem taky Karel IV. Urcite to pomohlo, pac behem par vterin uz jsem mel razitko v pase a vytisknutej glejt na vstup do Kanady.
Samou radosti jsem vsem imigracnim urednikum popral peknej den a pomalu tanecnim krokem odskotacil ke kufrum zpet do haly. Pak slo vse jak na dratkach. Projit posledni kontrolou, kde se odevzdava deklarace a trada hledat 7-eleven, ci jinaci misto na koupeni listku. Po zbeznem zhlednuti priletove haly jsem nic podobneho nenasel, tak jsem to risknul a projel se na eskalatorech do dalsiho patra, kde me asi 80leta starenka informovala, ze jizdenku si muzu koupit na zastavce vlaku a ze tam jsou pani v zelenejch vestach, ktere mne zajiste poradi.
Uraaa znova cestuju eskalatorem a oteviraji se dvere z letiste A... Ano napsal jsem velke A, protoze pak se to stalo - nadechl jsem se poprve cerstveho vzduchu a bylo to jako kombinace vzduchu z dovolene u more a zaroven dovolene na horach... naprosty balzam na dusi.
Nasledoval dalsi eskalator a entita v zelenem mne poradila, at si koupim levnejsi listek, pac uz je po 6 vecer. Prijel vlacek a uz jen stacilo sledovat, kdy reknou moji stanici na prestup. Vlacek to vzal docela svizne a kdyz jsem vystupoval a chystal se na dalsi eskalator, pritocila se ke me Asiatka cislo dve a prej estli nechci pomoct s kuframa... Sice jsem ji odmitnul, prece ji nenecham tahat se s mojim kufrem na koleckach, ale navrhl ji ze by mne mohla pomoct se smerem kde najdu Bus cislo 9. Mela radost, pac jela tez tou stejnou linkou. Bus ....no teda oni tomu rikaji Bus, ale je to TrolejBus, ta devitka, a dovezla me az k hospode Lido, kde barman Ian mel pro me uschovane klice od bytu. Klice jsem dostal po odpovezeni otazky "heslo" .... uz nikdy si z toho nebudu delat srandu... dal jsem si pivecko a pocekal na dalsi 9.
Hrc prc ... dovezla me pred barak, ktery jsem uz znal z GoogleMap, a tak jsem se jal hledat vchod...
Z boku nebyl a garaze jsou zamrizovany... tak jsem volal Klare kudyma se do toho baraku leze... nutno podotknout, ze kdyz jsem obchazel barak, tak jsem cuchal cuchal travu. Klidne prej muzu jit zadnim vchodem pres garaze + plechove dvere a pak vejtahem do tretiho patra a doleva, pak doprava a dvere na prave strane.... Vse klapalo podle instrukci, a tak jsem dorazil na misto urceni, dal si sprchu / prevleknul se a svalil se na gauc.
Pak mne zapipal telefon SMSkou, kde bylo jmeno wifiny a heslo... uraaaa a byl jsem online. Pak uz vse nabralo na obratkach... dosla Klara, rekla me, kde co je a jak roztahnout ten gauc. Nasledoval frtan proti bacilum - nutno podotknout, ze to byl frtan vypalen z Oskeruse a upadnout do limbu... Tak skoncil muj prvni den v Kanade ve meste co se zove Vancouver.
Žádné komentáře:
Okomentovat