Maui - Day 8

V 5 rano se nam chtelo curat a venku byla neskutecna zima. V 6 pak byl budicek a po vycisteni zubu se jelo na vrchol sopky Haleakala…. Serpentinama a max. 15 mil za hodinu… ranger nam zastoupil cestu, ze musime pockat, pac tam pocitaji, kolik maj volneho mista na parkovistich.. po par minutach nas pousti dal a na parkovisti je pet poslednich mist. Ufff, to bylo tesny.

Na Haleakela krateru je vychod slunce v 7:04 takze par minut cekame. Tesne pred vychodem slunce vesla do davu postarsi havajanka a zacala zpivat, aby slunce vyslo… asi to odzpivala dobre, protoze slunko doopravdy vyslo. Bylo to nadherne, jak krater postupnym svetlem mel vic a vic barev.

Po prozkoumani centra a povinne curaci pauze se jelo dolu a ne vsichni jeli na low gear a jedna sikmacka nas dokonce predjizdela i pres dve plne lajny. Povolena rychlost byla 20 a nekteri jeli i 30+. Po ceste dolu nas minulo nejdriv auto rendžru a pak dvoji hasici a dve ambulance a nakonec dalsi rangeri. Ani nevime, co se delo.

Zhruba uprostred kopce jsme narazili na prvni kolisty, co je cestovka vyveze na kopec a pusti dolu z kopce na kolech… nekteri byli v pohode, ale u zhruba polovicky jsem mel obavu, ze mne skonci pod kolama.

Kopec je zvladnuli a pri prujezdu vesnickou ejhle stopar. Takze zabrzdit, zvednout sedacku a jede se dal.

Stopar byl beloch american, co po stredni odjel cestovat a na Maui zil par let a pak se presunul na Big Island, kde pracoval poslednich 6 roku na kavove farme.

Stopoval do Hany k jel za znamejma, a tak jsme ho popovezli, co to jen slo.

Po ceste jsme zastavili na par mistech udelat fotky a diky stoparovi Renca videla velrybu.

Po nezpevnenem povrchu jsme dojeli skoro az do kempu, kde jsme vyklopili stopare a s pranim dobre cesty odbocili zaplatit vjezd do parku, kde bylo jen par aut.

Stacilo dat si svacinku a uz jsme se vydali na pruzkum okoli.

Neni ti zadna plaz, jen ostre sutry a velke vlny.

To nam nevadi, pac mame v planu udelat okruzni trasu a omrknout vodopady. Prvni cast stezky byla strasna pruda, vsude plno korenu ze zeme, pak uschla udusana hlina, kde na vas prazi slunko, pak nasleduje usek, kde je cesta plna blata.

Pokud tohle prezijete, tak jste usli dva km, kde nebylo nic zajimaveho a jste splaveni az na..

Pak to zacne bejt zajimave, protoze vejdete do stinu pralesa, kde je sice vlhko, ale aspon stin.

Nasleduje prechod do bambusoveho haje, ktery je super.

A to uz jste skoro u vodopadu, kde staci preskocit potucek a jste tam.

Bliknout par fotek a po stejne stezce sejit dolu do kempu, kde si davame siestu.

Navecer si dame chleba, a pak uz jen nastavit budicka na rano a jit na kute, protoze je 8 hodin vecer.

Pavouk kadibudkovy. Zabijak je to.

Maui

Maui je druhý největší z osmi hlavních Havajských ostrovů, které se nacházejí v severovýchodní části Tichého oceánu. Žije zde asi 144 444 obyvatel (2010) a ostrov má rozlohu 1883 km².

Mezi nejvyhledávanější přírodní atrakce ostrova patří kráter sopky Haleakala, která měří 3055 metrů. Velmi populární je sledování východu slunce z jejího vrcholu. Nedaleko hlavního města se nachází národní park Iao Valley, který je považován za jedno z nejmokřejších míst na světě. Jeho hlavním rysem jsou jako jehly čnějící zelené vrcholky. Na jihozápadním pobřeží ostrova se rozkládají překrásné pláže, které se prolínají s členitým sopečným povrchem. Východní pobřeží se může pochlubit atraktivní silnicí z Kahului do Hany, zvanou Hana Road nebo Hana Highway. Jde o úzkou silnici, která se klikatí podél pobřeží a je na ní zhruba 620 zatáček a 59 mostů, z nichž 46 je pouze pro jedno auto.

Big Island - Day 7

Rano pobrat vsechny nase veci, rozloucit se s host tatou, Renca si pohrala s boxerama, co maji, a jelo se do prilehleho mestecka, respektive do jeho stare casti. A to protoze tam je pradelna, a tak si tam vypereme veci, at se mame na Maui do ceho prevleci.

Byl to zazitek… zatimco jsem kontroloval, zda je pradlo v susicce ready na poskladani, tak Renca vystala frontu na kafe a mango juice… uz taky vime, proc je to hipisacke mesto.. par takovych individuii bylo jak v loundry, tak i v kavarne… kavarna je i knihovna a zaroven je tam par pocitacu pripojenych na net (!!!), takze se Renca mohla domluvit na vyzvednuti auta na letisku a zaroven presunout fotky z fotaku na flashdisk.

Kafe nic moc a juice taky zadna hitparada.

Pak to slo vse raz na raz… pac plan byl rano vystrelit brzo, aby se auto vratilo do 4 hodin a zaroven strihla jedna plaz.

Cesta pres ted uz zname staveniste probehla hladce a ja se aspon procvicil v jizde na low gear, coz je brzdeni motorem.

Na plaz, ktera je severne od letiste, jsme dojeli tak akorat, abychom zaparkovali na poslednim volnem miste. Hup sup do plavek a ura do vody… jak uz zaznelo na whatsappu vsichni pohresuji fotku Renci u vody. To se ji malem stalo osudnym, ale nepredbihejme udalostem.

Voda supr, vlnky co si clovek vic muze prat? Tak se brodim brodim ze si za bodem zlomu zaplavu. Jenze ouha najednou velka vlna, tak si poskocim s rukama nad hlavou, at tu vlnku prejedu a jsem hnedle mokrej. Mrknu na Rencu tu vlna pohodila smerem k plazi a je mokra taky a vlna ji unesla brejle.

V zapeti ale jedou dalsi dve velke vlny, ktere nas vsechny semlely.

Jen co se me podarilo vyplavat, tak za par okamziku tu jsou plavcici na skutru a cumi do vody… dalsi je na plazi a rozhlizi se a zastavuje lidi na plazi a vyhani lidi z vody. Tak si rikam, ze by s to vlnou priplaval i zralok?

No nic po par minutach plavcici vyjedou na pisek lidi jim tleskaj a je konec akce. Tak se jdeme projit po plazi… Renca ze si stoupne do vody a jak konecne ju vyfotim.

Udela par kroku.. vlnka splouch splouch… to ji prinuti udelat dalsi dva kroky a tak to jde par minut …. Renca se nemuze dostat zpet na plaz… tak utikam z vody, kde poprosim starsi damu, at me pohlida fotak a valim zpet zachranovat svoji manzelku.

A ano, zachranil jsem ji a do vody jsme uz ten den nesli. Oplachli jsme se ve sprse a pak jen oschli. Snedli svacinoobed naskladali veci do tasek a kufru a jeli vratit auto… dle mapy jsme meli rezervu, ale byla mega zacpa, a tak jsme ani nedotankovali nadrz, za coz je vetsinou penale. ale co uz.

Fronta v pujcovne jak svina, tak jsem skocil k volnejsi prepasce s tim, zda muzu u nich zaplatit ucet a jet na letadlo. Pani ze jo, at momentik pockam. Za 5 minut vse v poradku provedeno a zrovinka dojel i schutle, kterej nas hodi na letiste. Jesteze se Renca zeptala, zda nas hodi na terminal Mokulele Air…. On je to totiz takovej mini terminalek pro pidi letadla…. To nase bylo pro 11 osob a prej v nemuzou letat lidi, co jsou tlusti.

Pani u prepazky nam zvazila kufry a nechala nas vyndat z nich veci a dat si je do igelitky ci batohu.

Letadelko Káňeti vzletlo hned napoprve a po par kilometrech jsem ja na sve strane spatril velrybu a Renca zase vdechny sopky pri zapadu slunce. Proste parada.

Po pristani uz to slo vsechno jedna basen. Najit auto na parkovisti, najit klice schovane na prednim kole. Pak uz jen naskladat veci do auta a ura z parkalu smer obchodak, kde se musel nabrat proviant na pristich pet dni.

Z obchodaku nas dalsi cesta zavedla na benzinku, kde jsem maturoval z tankovani, protoze tu se musi krome pistole zvednout i ta cast stojanu, v ktere je pistole normalne usazena.

Benzin nacerpan, a tak stacilo nastartovat zapnout svetla a vyjet smer kemp, co byl ve tretine hory a kde bylo cca 6 stupnu.

V kempu jsme zalezli do spacaku, ja v mikine a Renca v zimni bunde. Ale predtim jsem se pokousel bliknout par fotek hvezd. To je konec dalsiho dne.

Big Island - Day 6

Prsi stale … takze krome jidla se nakupuje i destnik a ponca/plastenky. To nas ale nezastavi, a tak si to sineme smer Hawaii Volcanoes National Park, kde mame v planu vse prosmejdit za jeden den. Proto nas prvni kroky vedou po koupeni listku do informacniho centr,a kde rangeri radi lidem.

Nam bylo poradeno, at vyrazime nejdriv na sirne sopouchy a pak na pruduchy s parou. Po ceste jsme jeste narazili na zlute ptacky a pri ceste od pruduchu jsme na sterce nenarazili ani na nohu.

Nase naplanovana trasa vedla dolu do mista kde se lava vleva do oceanu… ale rangeri nam rekli ze je spatne ovzdusi a ze tato cesta je zavrena. To nas ale neodradilo, a tak je nasedli do auta a pomalu jsme se prokousavali na jih.

Prvni  mezipristani bylo v Lava tube…. Docela peknej tunel. Nasledovala prochazka po Devastation trailu a uz se jelo od krateru ke krateru.

V pulce cesty se dalo odbocit na vzdalenou vyhlidku a tak jsem tam zajel.. ono to bylo 13 mil tam a pak dalsich 13 zpet… jelo se silnici, ktera mela jen jeden pruh takze to bylo dobruzne.

Po par dalsich zastavkach nasledovala prochazka po mistnich Petroglyphs, coz znamena obrazky v kamenech. V tomto pripade postavicek lidi a hromadu dulku v sutrech.

Celej den prselo a tesne po prochazce zacal ukrutnej supec takze jsme k lave ani nesli a pres jednu zastavku na vyfoceni krateru jsme si to smikli na pozdni obed do Volcano House… nic moc teda… obsluha divna… jidlo nedochucene... kava rozlita po hrnicku a dezert taky neby nejcerstvejsi. Pozitivni bylo, ze na nas neprselo. (Renca jim jiz napsala na Facebook takovou recenzi, ze to se mnou chteji resit dale :D.)

Zacalo zapadat slunko, a tak byl cas na omrknuti lavy v krateru nedaleko Jaggar museum. Kde po par fotkach a prohlidce muzea jsme se rozhodli, ze jeste jednou dame lave sanci a ze pojede z druhe strany. Tzn. hodinu pojedeme autem a pak dle slov rangera 15 minut na kole.

Abych to zkratil...po ceste autem prselo jak svina, ale kdyz jsme projeli brodem tak u pujcovny kol uz neprselo. Takze pujcit kola helmy a krabicku prvni pomoci a hura na cestu do tmy. Moje kolo odmitalo prehazovat a Rencino pak taktez.

Aby toho nebylo malo tak pro zmenu prselo… cesta byla sterkova a plna kaluzi… kola nemaji blatniky takze jsme se vratili oproti pulhodiny s hodino a ctvrt zpozdenim, uplne mokri a zasrani jal jetel ale spokojeni zeame fotky! (Kaja mel tak nahozena zada, ze se mi do ted nepodarilo jeho svetle kratasy vyprat. Asi budu potrebovat savo.)

Musim podotknout, ze Kaja se te lavy bal. Sice byla od nas asi tak 50 metru a za posledni 3 mesice se zadny kus pobrezi neutrhl, ale stejne. Porad rikal, ze dal nejdeme, a mel tendenci mi utikat. Jak v nejakym nakupnim centru.

(Kaja ma smysl pro orientaci narozdil od nekoho a tak rikal Renic dal nelez pac se to vykolikovane uzemi kam se muze lozit stacelo dal OD lavy ale "nebojacna" Renatka se chtela hrnout dal od lavy. To jen tak na upresneni... Neodpustim si podotknout ze se kus toho uzemi minulej tejden utrhnul do oceanu a par dni lava neproudila ale nebojte uz zase proudi ale o kousek vedle)

Prikladam video!

Kdyz jsme se v poradku vratili za brany parku a vratili kola, vydali jsme do food marketu, ktery byl otevreny az do 22 hodin. Za 5 minut deset jsem stihla nakoupit mleko, syr a sunku. Pokladni se na me smala. Posleze jsem zjistila, ze se smala mne, protoze mam na cele kus blatoho*na a Kaja mi to nerekl.

Doma sprcha a jit na kute.