Big Island - Day 6

Prsi stale … takze krome jidla se nakupuje i destnik a ponca/plastenky. To nas ale nezastavi, a tak si to sineme smer Hawaii Volcanoes National Park, kde mame v planu vse prosmejdit za jeden den. Proto nas prvni kroky vedou po koupeni listku do informacniho centr,a kde rangeri radi lidem.

Nam bylo poradeno, at vyrazime nejdriv na sirne sopouchy a pak na pruduchy s parou. Po ceste jsme jeste narazili na zlute ptacky a pri ceste od pruduchu jsme na sterce nenarazili ani na nohu.

Nase naplanovana trasa vedla dolu do mista kde se lava vleva do oceanu… ale rangeri nam rekli ze je spatne ovzdusi a ze tato cesta je zavrena. To nas ale neodradilo, a tak je nasedli do auta a pomalu jsme se prokousavali na jih.

Prvni  mezipristani bylo v Lava tube…. Docela peknej tunel. Nasledovala prochazka po Devastation trailu a uz se jelo od krateru ke krateru.

V pulce cesty se dalo odbocit na vzdalenou vyhlidku a tak jsem tam zajel.. ono to bylo 13 mil tam a pak dalsich 13 zpet… jelo se silnici, ktera mela jen jeden pruh takze to bylo dobruzne.

Po par dalsich zastavkach nasledovala prochazka po mistnich Petroglyphs, coz znamena obrazky v kamenech. V tomto pripade postavicek lidi a hromadu dulku v sutrech.

Celej den prselo a tesne po prochazce zacal ukrutnej supec takze jsme k lave ani nesli a pres jednu zastavku na vyfoceni krateru jsme si to smikli na pozdni obed do Volcano House… nic moc teda… obsluha divna… jidlo nedochucene... kava rozlita po hrnicku a dezert taky neby nejcerstvejsi. Pozitivni bylo, ze na nas neprselo. (Renca jim jiz napsala na Facebook takovou recenzi, ze to se mnou chteji resit dale :D.)

Zacalo zapadat slunko, a tak byl cas na omrknuti lavy v krateru nedaleko Jaggar museum. Kde po par fotkach a prohlidce muzea jsme se rozhodli, ze jeste jednou dame lave sanci a ze pojede z druhe strany. Tzn. hodinu pojedeme autem a pak dle slov rangera 15 minut na kole.

Abych to zkratil...po ceste autem prselo jak svina, ale kdyz jsme projeli brodem tak u pujcovny kol uz neprselo. Takze pujcit kola helmy a krabicku prvni pomoci a hura na cestu do tmy. Moje kolo odmitalo prehazovat a Rencino pak taktez.

Aby toho nebylo malo tak pro zmenu prselo… cesta byla sterkova a plna kaluzi… kola nemaji blatniky takze jsme se vratili oproti pulhodiny s hodino a ctvrt zpozdenim, uplne mokri a zasrani jal jetel ale spokojeni zeame fotky! (Kaja mel tak nahozena zada, ze se mi do ted nepodarilo jeho svetle kratasy vyprat. Asi budu potrebovat savo.)

Musim podotknout, ze Kaja se te lavy bal. Sice byla od nas asi tak 50 metru a za posledni 3 mesice se zadny kus pobrezi neutrhl, ale stejne. Porad rikal, ze dal nejdeme, a mel tendenci mi utikat. Jak v nejakym nakupnim centru.

(Kaja ma smysl pro orientaci narozdil od nekoho a tak rikal Renic dal nelez pac se to vykolikovane uzemi kam se muze lozit stacelo dal OD lavy ale "nebojacna" Renatka se chtela hrnout dal od lavy. To jen tak na upresneni... Neodpustim si podotknout ze se kus toho uzemi minulej tejden utrhnul do oceanu a par dni lava neproudila ale nebojte uz zase proudi ale o kousek vedle)

Prikladam video!

Kdyz jsme se v poradku vratili za brany parku a vratili kola, vydali jsme do food marketu, ktery byl otevreny az do 22 hodin. Za 5 minut deset jsem stihla nakoupit mleko, syr a sunku. Pokladni se na me smala. Posleze jsem zjistila, ze se smala mne, protoze mam na cele kus blatoho*na a Kaja mi to nerekl.

Doma sprcha a jit na kute.